Trochu jiná láska 22. kapitola

19. září 2016 v 21:44 | Tea |  Příběhy na pokračování
Konečně se dopisuji k poslední kapitole. Příběh už mám dávno, dávno dopsaný, ale jaksi jsem se k tomu nemohla dokopat. Teď, když sem přepisuju ten svůj ,,trhák" musím se smát... Vidím v něm spousty chyb a dalších věcí. Už je to víc jak rok, co jsem toto vyplodila a je opravdu úsměvné, co jsem vymyslela. Málo komu se můj příběh líbí, ale pro mě je to nyní nostalgie. Uvědomuji si, že dnes bych už ho takhle blbě nenapsala a proto se mi svým způsobem líbí... Smějící se




Uběhly dva měsíce. Táta se pořád moc se mnou nebaví. Něco málo mi řekne, ale jen v nouzi největší. Já s ním mluvit nechci. Ještě se cítím provinile. S mámou vycházím vcelku dobře, ale není to jak bývalo. Minulý týden jsme s Tomášem a mamkou jeli navštívit babičku. Samozřejmě, že jsme nejeli na kafe a bábkovku jako za starých časů. Když jsme babičce oznámili, že z ní bude za několi měsíců prababička, nic neříkala, pouze nechápavě zírala. pak řekla:,, Nakonec se teda pravnoučat asi dožiju. Byla bych radši, kdyby byli od Tomáška. Ten má už na to věk. Ty jsi ještě mlaďounká. Nemáš školu dodělanou... Nešlo by, že by jsi šla ještě na potrat?"
,,Ne, nešlo, babčo. My si chceme malý nechat."
,,Aspoň, že je ten tvůj mládenec zodpovědný. Kdo je vlastně otcem?"
Tom mě vzal kolem pasu a dal mi pusu do vlasů. Babča sebou cukla. ,,Co to má znamenat?"
,,My se máme rádi," zasvětila jsem ji.
,,Ale to je trestný," zčala poučovat. Takhle mlet vydržela dalších deset minut, načež nám poradila, ať už raději jedeme, že na tohle nemá nervy a ani zdravé srdce. S bráchou jsme se rozhodli, že už za ní pro jistotu jezdit nebudeme, a že pokud bude chtít vidět malé, tak ať si přijede sama. Osobně si myslím, že o to stát nebude. Viděla jsem na ní, že je v šoku a jak se klepe, kdy odejdeme. Z očí jsem jí vyčetla, že ani nás už vidět nechce. Nahlas nic neřekla, protože na to je moc taktní. Jsem ráda, že to dopadlo takto a ne hůř...

,,Tak já letím, ať stihnu autobus," líbne mě brácha na čelo.
,,Bude mi po tobě smutno," zakňourám.
Tom se usměje a pohladí po bříchu. ,,Nezapomínej, že máš kus mě tady."
,,Já vím, ale to není takový..."
,,Já už fakt musím, nebo mi ujede."
,,No jo... Tak pa!"
,,Pá!" vezme klíče z věšáku a zabouchne za sebou dveře.

Potom, co Tom odjel, s mámou vyrazíme nakupovat. Chtěly jsme něco málo uvařit, ale bohužel jsme zjístily, že není z čeho. V Supermarketu jsme vše potřebné pokoupily a ještě stihly pokecat s pár známými. Zase jsme se dozvěděly spousty novat. Třeba paní Kudláčková ( mámina spolužačka ze základky) nám líčila, jak se Donutil (taky bývalý spolužák) rozváděl. Prý si začal se svojí 27- ti letou sekretářkou. Svoji ženu takhle podváděl asi rok. U rozvodu řekl, že by ji podváděl dál, kdyby nebyla taková kráva a nevlezla mu do kanclu, když si s mladou užíval. Docela jsem se zasmála. Tohle bych si u soudu nedovolila říct. Podobných pikantností jsme se dozvěděly víc. Máma nikomu o mé změně stavu neřekla a jsem za to ráda. Styděla bych se, kdyby o tom mluvila a ona také.

Když dorazíme domů, uvaříme společně rýži, nakrájíme zeleninu, kterou společně s kuřecím masem orestujeme. Najíme se do syta a rozhodneme se, že se podíváme, co v tom žroutu času vysílají. Jako obvykle nic pořádného. Nakonec se máma rozhodne nechat to na jedničce, kde běží Černí baroni. Viděly jsme to asi sice sto krát, ale i tak se vždycky zasmějeme. Od filmu nás vyruší telefon, který zvoní v před síni. Mamča se zvedne, aby hovor vyřídila. Když dotelefonuje, příjde za mnou. Strašně se klepe a pláče. Rychle vstanu z gauče. ,,Co se děje, mami?"
,,Tomáš... je mrtvý!" vydechne.
Hystericky se rozbrečím. ,,Jak mrtvý?!" vykřiknu otázku.
,,Autobusu v té námraze podjely kola a převrátil se. Tomáše převezla záchranka do nemocnice, kde ho nestihli zachránit."
,,Jak je to možný, že ho nesthli zachránit?"
,,To se stává."
Vypneme televizi a schoulíme se na gauči, kde celou noc probrečíme.Vypadalo to, že se mi splní sny, ale osud chtěl jinak. Mám jen dvě možnosti - buď ze mě bude svobodná matka anebo půjdu za Tomášem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama