Nerozluční

30. září 2015 v 20:45 | Tea |  Už je to tak
Pamatuji si, jak jsme se poznali.
Příjde mi, jako by to bylo včera.
Zprvu jsi si myslel, že jsem megera.
Přešel vcelku čas dlouhý,
než jsme se v citech vyznali.
Stačil dotek pouhý,
aby se mi podlomily kolena.

Šťastní jsme spolu byli,
ale pán Osud chtěl jinak,
se Smrtí nás rozdělili.
Sice ne až tak doslova,
ale i přes to
bych si radši lehla do olova.

Vedle sebe odpočíváme,
a dalších spousty let
tam pospolu přetrváme.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama