Květen 2015

Trochu jiná láska 14.kapitola

22. května 2015 v 15:29 | Tea |  Příběhy na pokračování
Opět je tu pátek. Těším se na Toma jak dítě na Vánoce, ale zároveň se také bojím. Slib, který jsem dala tátovi nevím, jestli budu schopná splnit. Zajímalo by mě, zda si taky tak pěkně pokecal i s bráchou. Chápu, že je to úchylný, ale já ho prostě miluju... Ranil mě tím, co řekl, ale já o tom celý týden přemýšlela a zjístila, že i když se mou chodit nebude, tak si se ním můžu aspoň pomilovat. Sice pro něj je to obyčejný šukání, ale lepší než nic, ne. Dnes rodiče půjdou do nemocnice, čili se budu snažit... No jo, ale tím pádem poruším tátův slib... No nevadí...

15:00 hodin, zachvíli příjde Tomášek a za dvě hodiny máma s tátou vyrazí zachraňovat životy.
V 16:00 jsem jak na trní, už by tady měl být... Třeba zašel s kámošema na pivo.
16:45, hmm asi nepřijel. Daší bus přijede v 18:00 . Doufám, že přijede... Měla bych se jít upravit. Namalovaná jsem od rána, takže s tímhle práci nemám. Stačí, když se vysprchuju a umyju vlasy. Bohatě se namydlím sprchovým gelem s vůní broskve. Ta vůně se mu budu určitě líbit...
Když mám pěnu ze sebe smytou, vrhnu se na vlasy. Nemůžu se rozhodnout, který šampon vybrat, jestli od Pantene, Elseve nebo Nivei... Nakonec se rozhodnu pro Niveu. Voní totiž ze všech nejlíp.

Ručičky hodin ukazují dvaadvacátou hodinu noční. Hmm... Přípravy byly zbytečné...

Trochu jiná láska 13.kapitola

15. května 2015 v 15:12 | Tea |  Příběhy na pokračování
,,Jourková k tabuli," vynese rozsudek Dumal.
Ájé.. Copak si nemůže dědek dát jednou voraz? Vstanu, v batohu vyhledám žákajdu a jdu si pro pětku. Co jinýho bych měla asi tostat, když jsem se přes víkend ani jedinkrát na matiku nepodívala. Vezmu si červenou fixu z učitelského stolu a čekám, až mi nadiktuje zadání příkladu. Chvíli listuje Bělounem, načež konečně najde ten správný příklad. Už jsem jak na trní. Nechápu, co tak dlouho vybíral...
Jak jsem předpokládala, tak se taky stane. Nechá mě dobrý tři minuty civět do zadání, a pak pronese: ,,Jak to, že si s tím nevíš rady? Zrovna u tebe jsem čekal opak od ostatních."
Pokrčím levým ramenem. ,,Tento víkend jsem se nestihla učit," vymlouvám se.
Dumal si posune masařkovské brýle ke kořenu nosu a spustí:,,Novou výmluvu si nevymyslíš? Tohle poslouchám celých 30 let, co učím. Za ty roky mě to už přestává bavit poslouchat. Běž si sednout, máš za pět."

O přestávce zahlédnu Hanku, jak mluví s Filipem. Opřu se o okenní parapet a čekám, až dodebatují, abych mohla ihned vyzvídat. Strašně moc chci, aby jí to s Fílou vyšlo. Když si vzpomenu, jak u nás Hanka spala a my si četly v Bravíčku ,moje poprvé' a představovaly si, jaké by to bylo s Filipem a Tomášem... Při té vzpomínce se pousměji.

,,Co ti chtěl?"
,,Nic. Domlouval si na dnešek doučko."
,,A dál?" jsem neodbytná.
,,Dál už nic."
,,Ježíšmarja, tak mi to řekni. Stáli jste tam jakou dobu."
,,Jo, ale protože jsem mu vysvětlovala, že má přijít až po pátý hodině."
,,Aha." Jestli nekecá, tak takovýmhle tempem se dohromady pravděpodobně nedají.

Trochu jiná láska 12.kapitola

9. května 2015 v 11:56 | Tea
Týž den, co jsme si to s otcem vyříkali za mnou příjde na návštěvu Hanka. Vylíčím jí dění posledních udalostí.
,,Tak to je hustý," odpoví s uznalým obličejem.
,,To mi povídej..." Chvíli mlčíme, načež ticho přeruším otázkou: ,,Už jsi doučovala Filipa?"
,,Jo, včera."
, Zkoušel něco?"
,,No.. možná."
S její odpovědí nejsem vůbec spokojená. ,,Jak možná"
,,Já nevím. Mám takový tušení..."
Hodím po ní tázavý pohled.
,,Zatím nevím nic jistě. Až si budu jistější, hned ti to řeknu."
S tím mě pobouří. ,,Já ti říkám všechno, a ty mně nic. Tak to ne, holčičko. Vyklop to!"
,, Hele fakt... Po příštím doučování budu o něco moudřejší. Pak ti všechno povím"
Jsem na Hanku rozčilená, ale prominují to, protože mám aspoň o čem přemýšlet...