Trochu jiná láska 7.kapitola

8. dubna 2015 v 17:32 | Tea |  Příběhy na pokračování
Cestou ze školy domů mě přepadnou obavy. Co když si to nebude pamatovat nebo ještě hůř, bude toho litovat??? Kdyby si na naši společně strávenou noc nevzpomínal, bolelo by to, ale kdyby toho litoval, tak si asi něco udělám..


,,Ahoj tati!" pozdravím otce, který si v kuchyni čte noviny a u toho usrkává turka.
,,Ahoj Evo, jak bylo ve škole?" optá se rutinně a odloží Blesk.
,,Dobře," odpovím. Dneska mi nevadilo pobýt takřka čtvrt dne v tom ústav, ale stím se pochopitelně otci svěřovat nebudu. Ještě by poznal, že se něco děje. ,,Jak to, že nespíš po noční?" starám se.
,,Nemůžu usnout. Mám starost."
,,Jakou? Někomu se ti nepodařilo zachránit život a chtějí tě zažalovat jako tenkrát?"
,,Ne, Tomáš přijel dřív."
,,Jak to?" hraji si na blbou.
,,Nevím, nestihl jsem s ním mluvit. Vždycky letí na záchod zvracet a hned potom spí. Muselo se stát něco velkého, protože mi ze skříňky zmizela lahev whisky."
,,Hm. Máma ví jak se zřídil?"
,,Zatím ne. Víš co si myslím?"
Zakroutím záporně hlavou a napjatě čekám, co z něj vypadne.
,,Jestli takhle neblbne, že nemá známky, které by chtěl."
Bože. Tati, ty seš tak naivní, až to bolí.. ,,No pochybuju, že by se ožral kvůli známkám. Podle mýho je v tom něco víc..."
Zhluboka se nadechne. ,,Co myslíš ty?"
Tvářím se rádoby zamyšleně. ,,Nevím. Nic mě nanapadá," lžu mu do očí. ,,Hele tati, tím že tady budeš přemejšlet, co se stalo nic nenaděláš. Třeba se opil jen tak. Máš po noční a za chvíli máš nastoupit na další. Běž se aspoň trochu vyspat. Zejtra se důvod dozvíš."
,,Asi máš pravdu. Dobrou!" řekne a míří do ložnice.


Se strachem, co brácha řekne k dnešní strávené noci vstoupím do jeho pokoje. Jen co zavřu dveře, hned můj nos přepadnou alkoholické výpary. Zadržím dech a jdu větrat. Když už se mi zdá, že se tu dá dýchat, okno zavřu. Sednu si na kraj postele a chvíli Toma pozoruju, přitom si vybavuju jeho něžné doteky. Když mě dívání se na něj přestane bavit, nakloním se k němu a políbím ho jako Šípkovou Růženku.
Zavrtí sebou a po chvíli otevře oči. ,,Co je?" zeptá se takovým vykastrovaným hlasem.
Pohladím ho po tváři. ,,Nic. Jen jsem se přišla zeptat, jak ti je."
,,Nic moc. Bolí mě hlava. Mám pocit, že mi za chvíli praskne."
,,Ty můj chudáčku.. Stála ti ta kráva za to?"
,,O kom mluvíš?"
,,No o Katce." Áje. Nepamatuje si, proč se s ní rozešel. Asi si nebude ani pamatovat náš sex..
,,Co je sní?"
,,Rozešli jste se."
,,Jo, ta coura mi nasadila parohy," snaží se křičet, ale jaksi mu to hlas nedovolí.
Usměji se na něj a dám mu pusu. ,,Vzpomínáš si na naše milování?"
,,Hmm, sem tam se mi něco vybaví."
Joo, pamatuje se.. Pohladím ho po stehně. Okamžitě mou ruku odstrčí. Néé, je to ne.. ,,Děje se něco?" zeptám se šeptem.
,,Hele víš co? Proberem to zejtra. Není mi dobře, chce spát a beztak mi to nemyslí."
,,Fajn." Stoupnu a odcházím. Mezi dveřni se po Tomovi ještě otočím. Zrovna se převrací na bok. Bojím se, aby neřekl, že to mezi námi byl jen úlet..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. dubna 2015 v 15:36 | Reagovat

Tom mi zase v této kapitole přišel lidský. Zato Eva...ona snad prostě...nepřemýšlí. Je slepá, ale vážně hrozně moc.
Jsem zvědavá, jak se to vyvine...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama