Trochu jiná láska 10.kapitola

24. dubna 2015 v 14:52 | Tea |  Příběhy na pokračování
Celou noc jsem probulela. Taky se to na mně pěkně podepsalo - bledá jak stěna se zarudlýma očima jak mongol.
Mám žízeň, ale bojím se jít do kuchyně napít. Co kdybych tam náhodou potkala tátu?! Nemohla bych se mu podívat do očí. Po včerejšku mě nenávidí. Jsem pro něj coura, která byla kdysi jeho dcerou... Určitě všechno řekne mámě. Vůbec nevím, co jí na to říct, nebo jak se zachovat... Stoprocentně bude mít stejný názor, co má táta.
Po dalším asi půl hodinovém rozhodování, zda-li se jít napít či ne, dospěji k závěru, že je jedno, jestli půjdu teď nebo až potom. Stejně se s někým z nich dřív nebo později potkám, tak co...

,,Dobré ráno, teda spíš odpoledne," usměje se na mě mamka. ,,Chceš kafe? Zrovna jsem ho dovařila."
Kafe nádherně voní po celé kuchyni. Za jiných okolností bych si ho s radostí dala, ale nějak nemám chuť... Máma ještě o ničem neví, uvědomím si. Až se dozví, co jsem provedla, už se na mě nebude usmívat a ukazovat zdravý bílý chrup. Asi jí nebude ani vidět v zelených očích štěstí.. ,,Nechci, díky. Dám si jenom sklenku vody."
,,Jak chceš, ale chutná výtečně." napije se a pokračuje: ,,Nevíš, jestli si táta vzal včera prášek?"
,,Nevím." Učitě si nevzal jeden nýbrž dva...
,,Ty jsi asi spala, když přišel, viď? Ona ho rozbolela hlava a málem omdlel. Hrůza... Poslali ho domů, aby si odpočinul. Předvčerejšky skoro nic nenaspal."
,,Ježíšmarja! " zhrozím se. A já mu ještě takhle ,přilepším...' ,,Je mu už líp?"
,,Snad ano. Určitě to nic není. Jen je prostě přepracovaný."
Ten její optimismus mi leze na nervy. Vždycky vidí i na té nejhorší věci něco dobrého...
,,Vyspí se a bude zase fit."
Fit? Tak o tom silně pochybuju. Mami, jen kdybys věděla...

K večeru se táta cítil dobře, a aby si pročistil hlavu, vydal se na procházku do lesa. Máma jela do města na nákup a brácha... Ten vypadl kolen třináctý hodiny a ještě se nevrátil. Čili doma nikdo není a já se můžu jít bez obav najíst. Sice namám na nic chuť, ale můj žaludek vydává zvuky, jako kdyby ho mučili. Nezbývá mi tedy nic jiného, než ho umlčet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. dubna 2015 v 15:43 | Reagovat

Takže jí nezajímá, jestli udělala chybu, ale co si o tom myslí její rodiče? Zvláštní, ale bohužel docela možné...
Jsem zvědavá na pokračování, a hlavně, jak to ukončíš?
P.S.: Jestli ti ta otázka nevadí- jak dlouho ti asi trvá napsat jedna kapitola?

2 Tea Tea | 25. dubna 2015 v 13:19 | Reagovat

[1]: Ano, přesně tak. Jí je jedno, zda udělala chybu nebo ne.
Ukončení bude možná nečekané a popravdě trochu přehnané.. :D :)
Jedna kapitola mi zabere tak 15 - 20 minut.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama