Já a můj učitel - 2.kapitola

1. dubna 2015 v 17:38 | Karin |  Příběhy na pokračování
Zbytek dopoledne utekl jako z vody. Učitelé nám už nežadali žádnou další prověrku, takže jsem mohla jít v klidu domů.
"Ahoj Romčo," přivítala mě doma mamka, "dáš si oběd?" "Zatím ne, díky," odpověděla jsem jí a šla se nahoru do pokoje převléct. Hlavou se mi pořád honily myšlenky týkající se nástupu nové učitelky, v lepším případě učitele. Podívala jsem se do zrcadla a usmála se na sebe. "Romano, Romano, ty máš nápady," řekla jsem si pro sebe a přes notebook sepřipojila na internet. Myslela jsem, že přijdu na jiné myšlenky, ale byly toho plné sociální sítě. Vypla jsem tedy počítač a šla dolů za mamkou. "Ale ale, už na tebe přišel hlad? Nebo sis snad přišla popovídat?" zeptala se mě napůl ironicky mamka a už mi nandavala na talíř řízek s bramborama. "Obojí," odpověděla jsem jí s plnou pusou. Mamka to přímo nesnáší. Spolkla jsem to tedy a dopověděla: "Brownová, naše angličtinářka, jde na mateřskou. Nastoupí místo ní někdo úplně nový. Zítra se nám přijde představit, tak jsem zvědavá." "Aha. Tak teď se najez a běž se učit, říkalas, že píšete prověrku!" přikáže mi a mě nezbývá nic jiného, než po sobě umýt talíř a jít se zavřít do pokoje s učebnicí.. Třeba aspoň dostanu jedničku, když už nic jinýho. Vydržím se šrotit asi 3 hodiny, když ucítím, jak se mi pomalu zavírají oči. Dojdu se vysprchovat, což mě trošku probudí a i s učebnicí si lehnu do postele.
Najednou se ozve rána. Vylítnu až knížka spadne na zem. Já jsem normálně usnula při učení. V duchu se tomu sama zasměju. "Promiň, nevěděla jsem, že už spíš. Jen jsem ti přišla říct, že už si jdeme taky lehnout. Dobrou." ozve se ze tmy mamka. "V pohodě. Dobrou." odpovím, odložím učebnici a s radostí se ponořím do světa spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. dubna 2015 v 15:50 | Reagovat

Čistě teoreticky- v angličtině existuje nějaké učivo, do kterého je potřeba se učit tak dlouho? Vždyť ani průměrný počet slovíček by netrval tak dlouho (jedině že by jim jich dala opravdu hodně, a oni je předtím neznali. Mě osobně se třeba stává, že z každé naší lekce neznám v průměru tak jedno slovíčko, zbytek je hrozně lehký).
To nejdůležitější jsem ti řekla už u minulé kapitoly. Možná bych také více rozepisovala, popisovala prostředí, postavy, jejich emoce, a trochu každou kapitolu prodloužila.
Ale jinak nepíšeš špatně, myslím, že máš talent...

2 Karin Karin | 27. dubna 2015 v 15:37 | Reagovat

Díky. Tak nad takovýma věcma opravdu nepřemýšlím. Ale asi bych měla. Pokusím se to zlepšit. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama